Nádory a metastázy. Jaké jsou jejich typy?
V tomto článku vám představíme všechny druhy nádorů a uvedeme, v jakých částech těla se často vyskytují. Protože se jedná o odborné téma, zdrojem informací se pro nás stala Česká onkologická společnost České lékařská společnosti J. E. Purkyně.
Potřebujete poradit nebo vyslechnout?
Jsme tu pro Vás denně od 9 - 18
+420 739 360 498
Co znamená nádor?
Nádor je soubor buněk rostoucí samostatně bez řízení organismu. Může vzniknout v jakýchkoliv tkáních, ale nejčastěji vzniká v těch, kde se nejvíce množí buňky (dýchací soustava, trávicí soustava), nebo kde jsou buňky stimulovány hormony (prostata, vaječníky, prsy).
Nádor je soubor buněk rostoucí samostatně bez řízení organismu. Může vzniknout v jakýchkoliv tkáních, ale nejčastěji vzniká v těch, kde se nejvíce množí buňky (dýchací soustava, trávicí soustava), nebo kde jsou buňky stimulovány hormony (prostata, vaječníky, prsy).
Nádor je soubor buněk rostoucí samostatně bez řízení organismu. Může vzniknout v jakýchkoliv tkáních, ale nejčastěji vzniká v těch, kde se nejvíce množí buňky (dýchací soustava, trávicí soustava), nebo kde jsou buňky stimulovány hormony (prostata, vaječníky, prsy).
Nádory nezhoubné (benigní)
V nezhoubném nádoru vytvářejí nádorové buňky struktury, které se podobají strukturám výchozí tkáně. Ty ale nejsou zapojeny do struktury orgánu nebo tkáně. Nezhoubný nádor má většinou ostré ohraničení a nevytváří metastázy.
Pokud nádor při svém růstu neohrožuje funkci důležitých orgánů, není životu nebezpečný. Léčba je zpravidla chirurgická, a pokud je nádor odstraněn celý, nedochází k recidivě. Jeho pojmenování vychází z názvu výchozí tkáně nebo způsobu růstu (např. cysty) s příponou –om.
Typy nezhoubných nádorů
Adenom
Cystadeom
Papilom
Adenom
- nádor ze žlázového epitelu vyskytující se např. ve slinné žláze nebo tlustém střevu.
Cystadenom
- adenom vytvářející cysty (dutiny, většinou vyplněné tekutinou).
Papilom
- nádor vycházející ze sliznice, který se vyskytuje např. v močovém měchýři, mlékovodu apod. Představit si ho můžete jako třásnité nebo bradavičnaté výběžky. Jeho mnohočetný výskyt se označuje jako papilomatóza.
Příklady nezhoubných nádorů kosti, chrupavky a pojivové tkáně
Fibrom - nádor z vaziva, který se může vyskytovat téměř kdekoliv. Často ale na kůži, např. ve formě tenké stopky visícího útvaru.
Myxom - nádor řídké pojivové tkáně.
Lipom - nádor tukové tkáně projevující se nejčastěji v podobě "bulek" pod kůží.
Myom (leiomyom, rabdomyom) - nádor ze svalové tkáně. Může být buď z kosterních příčně pruhovaných svalů (rabdomyom), nebo z hladké svaloviny (leiomyom - častý u žen v děloze).
Hemangiom - nádor z krevních cév, který je spíše "kosmetickou" vadou. Vrozený hemangiom v podobě červené plochy může dosahovat značných rozměrů (tzv. névus flameus, oheň). Často se vyskytuje ve formě několik milimetrů velkých červených až fialových útvarů na kůži, kterých s věkem přibývá.
Osteom - nádor kosti
Chondrom - nádor chrupavky.
Histiocytom(fibrózní histiocytom, dermatofibrom) – kožní nádor složený z histiocytů a vaziva.
Nezhoubné nádory mohou být tvořeny směsí různých tkání. Tomu pak odpovídá jejich složený název:
Fibrolipom – nádor se složkou fibromu a lipomu.
Hemangiolipom – nádor se složkou hemangiomu a lipomu.
Myxofibrom – nádor se složkou myxomu a fibromu.
Fibroadenom (adenofibrom) – nezhoubný nádor složený z pojivové složky (fibrom) a epitelové složky (adenom) je častý například v prsu.
Příklady nezhoubných nádorů nervových tkání
Meningiom – nádor se složkou fibromu a lipomu.
Astrocytom – nádor astrocytů, gliových podpůrných buněk v mozku.
Ganglioneurom - nádor autonomních nervů..
Nádory zhoubné (maligní)
Zhoubný neboli maligní termín se užívá ve spojení se závažným až život ohrožujícím onemocněním (maligní arytmie, maligní hypertenze).
Maligní nádory představují onemocnění buněk, které se vymkly kontrole organismu. Tyto nádory získaly schopnost nekonečného dělení a ztratily schopnost apoptózy (kontrolní mechanismus pro zánik nepotřebných buněk). Ohrožují okolní tkáně a ničí je. Nádorové buňky mohou pronikat mezi buňky normálních tkání a šířit se organismem, kde mohou zakládat vzdálená ložiska (metastázy).
Některé typy zhoubných nádorů se vyskytují často. Jsou to např. karcinom prsu, karcinom plic, nebo karcinom tlustého střeva. Jiné jsou relativně vzácné.
Některé nádory jsou nebezpečnější než jiné. Rychleji rostou, snadněji zakládají metastázy, nebo nejsou citlivé na léčbu (tzn. jejich malignita je vysoká) Některé nádory se označují jako semimaligní. Mají sice buněčný charakter zhoubného nádoru, ale rostou pomalu a netvoří metastázy (např. bazaliom).
Typy zhoubných nádorů
Pojmenování nádorů je dáno typem výchozí tkáně. V rané fázi embryonálního vývoje existovaly tři buněčné vrstvy:
ektoderm
mezoderm
entoderm
ektoderm (vnější)
- Ektodermálního původu je epitelová část kůže (pokožka) a epitel kožních žláz včetně prsní žlázy. Stejně tak trávicí trubice (od úst po konečník) a epitel orgánů (plíce, játra, slinivka, ledviny a močové cesty, pochva, děloha, vejcovody, prostata). Zhoubné nádory vzniklé z povrchového epitelu jsou karcinomy. Ze žlázového epitelu adenokarcinomy
- Z ektodermu se oddělil neuroektoderm, který tvoří základ mozku, míchy a nervů. Nádory těchto orgánů se nazývají podle typu výchozích buněk. Souhrnně se označují jako nádory neuroektodermální. Těmi mohou být i pigmentové buňky – melanocyty, ze kterých vzniká melanom.
entoderm (vnitřní)
mezoderm (střední)
- Z mezodermu vznikla řídká embryonální tkáň zvaná mezenchym. Ta se dále diferencovala v různé typy tkání, např. vazivo, svaly, kosti, chrupavky, cévy apod. Nádory z těchto tkání jsou sarkomy. Protože mezodermální tkáně tvoří "kostru" orgánů, může sarkom vzácně vzniknout také v epitelovém orgánu.
- Mezenchymového původu jsou též krevní buňky a hematologické nádory. Např. lymfomy, leukémie, myelom. Ze zárodečných buněk ve varlatech a vaječnících vznikají germinální nádory. Patří k nim také choriokarcinom, nádor z trofoblastických buněk placenty.
Metastázy
Metastázy jsou druhotná ložiska nádoru, která jsou tvořena buňkami oddělenými od primárního nádoru. Ty se dostaly do jiné tkáně, kde dále rostou. Onemocnění bez nebo s metastázou pouze v regionálních uzlinách je onemocnění lokalizované. Onemocnění s jinými metastázami se označuje jako metastatické (generalizované).
Typy metastáz
Podle toho, jakou cestou se nádor šíří, rozlišujeme:
Lymfogenní metastázy – nádorové buňky pronikly do lymfatického systému a vytvořily ložiska v lymfatických (mízních) uzlinách. Nejprve v uzlinách regionálních , později i v dalších (metastáza z oblasti dolní poloviny těla se tak může objevit i v levém nadklíčku).
Hematogenní metastázy – nádorové buňky pronikly do krevních cév a odtud do různých orgánů a tkání.
Implantační metastázy – nádorové buňky se šíří po přirozených dutinách (např. hrudní a břišní), nebo cestou vytvořenou uměle (kanál vpichu punkční biopsii, operační rána).
Podle lokalizace metastáz rozlišujeme:
Viscerální metastázy – ložiska v parenchymových orgánech (játra, plíce, mozek atd.). Ložiska v jiných lokalizacích se souhrnně označují jako non-viscerální.
Kostní metastázy – u některých nádorů, jako např. karcinom prsu nebo karcinom prostaty, jsou kostní metastázy častější. Jiné nádory do kostí metastazují výjimečně. Ložiska v kosti mohou být osteolytická (kost se rozpouští) nebo osteoplastická (kost se zahušťuje).
Metastázy v měkkých tkáních – vyskytují se v lymfatických uzlinách, kůži a výjimečně např. ve svalu.
Pozn. V lékařské dokumentaci se někdy zkráceně udává "meta ad ....". To v překladu znamená “metastázy do …(příslušný orgán či tkáň)”.
Podle doby projevu metastáz rozlišujeme:
Synchronní metastázy – jsou zjištěny současně s diagnózou primárního nádoru.
Metachronní metastázy – jsou zjištěny v kratším či delším čase (i několik let) od zjištění primárního nádoru.
Další pojmy:
Solitární metastáza – jediné metastatické ložisko v celém organismu (nikoli jediné ložisko v jednom orgánu při metastázách v jiných lokalizacích).
Mikrometastázy – drobná ložiska, která nelze detekovat klinicky (např. CT vyšetřením).
Jako další zdroj informací můžete využít web Masarykova onkologického ústavu v Brně , který je samostatným specializovaným onkologickým centrem pro celou Českou republiku.